Můj quest pro Baldur’s Gate

Ani nevím, kde jsem získal takovou touhu zahrát si v dnešní době stařičkou sérii Baldur’s Gate. Možná to bylo tím, že jsem měl kamarády, kteří to hráli a donekonečna to hypovali, jelikož to byla jejich nejoblíbenější hra všech dob. Možná to bylo kvůli jednomu kamarádovi, s kterým jsme hrávali Dračí doupě a on mě přesvědčil, že Baldur’s Gate je Dračáku velmi podobná a jelikož jsem dříve byl do Dračího doupěte blázen, tak jsem si byl jistý, že mě BG bude nesmírně bavit. Tak jako tak jsem si to chtěl strašně zahrát.

Začal jsem se tedy rozhlížet po krámech, kde by BG mohli mít. Mohl jsem se přetrhnout, ale nikde to neměli skladem. Pár e-shopů to pořád mělo v nabídce, ale když jsem jim psal, tak jsem vždycky dostal stejnou odpověď – není skladem a datum doručení není známo. Později jsem zjistil, že je to tím, že Black Isle Studios, distributor série Baldur’s Gate, v roce 2003 zkrachoval. Kurňa. Zkoušel jsem další postupy a způsoby, jak se zmocnit mého budoucího miláčka. Pomatuji si i, že jsem ve své naivitě napsal Gabe Newellovi e-mail, že bych rád viděl BG v Steam Storu. :) Taky jsem od někoho dozvěděl, že Levné knihy dříve prodávaly Baldur’s Gate Compilation za pár babek, ale už je to všechno vyprodané. Hmm…

Nakonec jsem se Baldur’s Gate pokoušel sehnat necelý rok. Osudový den nastal asi před rokem a půl, kdy jsem ještě žil v Rusku. Najednou jsem narazil na to, že nějaký malý a neznámý e-shop má 10 kusů Ultimate Dungeons & Dragons, což byla sběratelská edice, která obsahovala celou sérii BG, IWD, NWN1 a další hry do počtu ze světa Forgotten Realms. Jakmile jsem to zjistil, ihned jsem běžel zeptat se rodičů, kdy jedou do Česka, abych to v tu dobu mohl objednat a oni by to vyzvedli na poště a odvezli. Rodiče bohužel se mnou nesdíleli moje sympatie ke hře a marně jsem se jim snažil vysvětlit, jak moc si to přeju. Když jsem jim sdělil, že kolekce obsahuje 13 her, z nichž každá má potenciál mi vystačit na desítky, ba až stovky hodin, definitivně mi to zatrhli. Máma má typickou averzi proti hrám a nezajímalo ji, že si to chci koupit za svoje peníze. Znáte ty chvilky, kdy rodiče nepovolí i přesto, že se jim něco snažíte skoro beznadějně vysvětlit? Hru jsem si ani nemohl objednat, aniž by se o tom dozvěděla mamka, protože veškerá pošta šla z ČR do Ruska přes ní.

Jak je tohle možné? Jak to, že skoro po roce horlivého a odhodlaného pátrání po klenotu mezi hrami mi mamka jednoduše řekne ne? Ne, nesebral jsem se a nezastřelil rodiče jako David Peric a další šílenci a jak už asi očekáváte, že tento příběh bude zakončen. :D Začal jsem se k rodičům chovat abnormálně laskavě¨, ochotně a dobrotivě, až jsem asi po měsíci v slunečný den v zoo zkusil svoje štěstí znovu. Nakonec to táta odkývnul, zdálo se mi dokonce, že si ani nepamatuje, že by mi to někdy zakázal. Naštěstí zbývalo posledních pár kusů a já jsem to stihl objednat v čas. Kolekci jsem tedy nakonec za 1300 Kč koupil, dostal, rozbalil, nainstaloval, a pařil, pařil, pařil…

Baldur’s Gate nakonec splnila všechny moje očekávání, i přes starou grafiku jsem se do toho ihned ponořil a potom jsem už jenom obdivoval mistrovské dílo.

Bohužel se mi BG 2 asi v polovině sekla. Sekla se, a nešla odseknout. Šlo o to, že mi program spadl vždy, když jsem se dostal do jedné oblasti. Byl jsem nešťastný, nemohl jsem pokračovat. Zkoušel jsem snad všechno – samozřejmě hledání patchů, různé grafické rozlišení apod. Asi půl roku jsem BG nehrál, až jsem to toto léto po dlouhé době zkusil – a hle, ono to zase běží! Stejně jako jsem minulý rok na chatě u prarodičů hrál (na notebooku) Baldur’s Gate, tak jsem tam tentokrát hrál Baldur’s Gate 2. Shadows of Amn jsem dohrál na chatě, Throne of Bhaal později v Indonésii. BG je rozhodně moje nejoblíbenější série her.

Mimochodem, teď se Ultimate Dungeons & Dragons prodává za $200!