Poslední dobou se všude (u Overwatche a Tlamiczky :) píše o hodnocení her. Místo toho, abych psal dlouhé komentáře, které by si maximálně přečetli těch pár diskutujících, tak jsem se rozhodl, že napíšu dlouhý článek (který si snad přečte více lidí :). V první části se zamyslím nad tím, jestli je závěrečné hodnocení na konci každé recenze nezbytné.
Já jsem přesvědčen, že nějaké číslo či odpovídající známka (hvězdičky, písmena…) je potřeba u každé recenze. Dokonce si myslím, že číslo samotné více vypovídá o názoru autora na hru než text recenze (pozor, neříkám, že číslo je pro čtenáře důležitější). To proto, že v textu recenzent popisuje různé plusy a mínusy, ale ve většině případů již není poznat, jakou váhu tyto plusy a mínusy mají, jak moc se podepisují na celkovém prožitku ze hry. Dále každé slovo má více významů a má určité konotace, proto ho bude každý čtenář vnímat trochu odlišně. U čísel tohle nehrozí; každý pochopí, že 7 by měl být nadprůměr. Známka je jakési vyvrcholení ke kterému celá recenze směřuje, je to shrnutí autorova názoru. Číslo zároveň umožňuje recenzentovi, aby si utřídil myšlenky na hru a aby se zamyslel nad tím, jestli jeho recenze vyjadřuje to, co chce říct.
Kromě toho se většina lidí řídí hodnocením, když se rozhodují, jestli nějakou recenzi číst nebo ne. Já osobně v Levelu většinou přečtu celé recenze her s hodnocením 8 a víc a u nižších čísel pouze tehdy, když mě hra něčím zaujme. Je to tím, že uvažovat o koupi budu pouze u her s vyšším hodnocením a taky proto, že abych si udržel přehled v herním průmyslu, stačí znát ty nejpodstatnější, nejvlivnější hry, což jsou většinou právě kriticky úspěšné hry.
Další důvod je prostě komerční. Lidi jsou zvyklí a chtějí (oprávněně) čísla, proto eliminace jakéhokoliv závěrečného hodnocení by způsobila odklon čtenářů. Navíc distributoři se často v reklamách či na krabicích her chlubí hodnocením od různých webů a časopisů. Pro tento účel je jednodušší uvést číselné hodnocení než citovat text recenze či verdikt. Médium by tím ztratilo šanci se takto zviditelnit.
Toto jsou argumenty pro hodnocení, jaké jsou tedy argumenty proti? Že se díky tomu nebudou srovnávat skóre od různých recenzentů v různých časopisech různých her v různých žánrech na různých platformách v různé cenové kategorii s různými cílovými skupiny a vydány v různé době (jako např. na Metacritic)? Ale jděte, vždyť Metacritic přiděluje hodnocení k recenzím, ve kterých hodnocení není, podle toho, jaký tón recenze má. Takže místo toho, aby recenzent řekl svůj názor, to Metacritic řekne za něj. No nevím, nevím.
Další možný protiargument je to, že díky tomu zmizí primitivní diskuze typu: “Médium A dalo hře B hodnocení C%, zatímco médium D jí dalo C-20%! Médium A je podplacený!” nebo varianta, že se médium A snaží vysokým hodnocením zviditelnit atp. Podle mě by nezmizely, akorát by místo čísel hádali o jednotlivá slova, což by vedlo ke strašnému slovíčkaření. Jak už jsem psal, význam každého slova je více subjektivní než význam čísla, proto by ta situace byla ještě horší.
S tím souvisí také to, že skóre bývá v současné době “obětí” korupce mnohem častěji než samotná recenze. Jestliže se recenzent bojí, že by nízkou známkou distributora urazil, a ten by zrušil inzerci či v budoucnosti neposkytoval exkluzivitu, napíše upřímnou kritickou recenzi, ale hře udělí o něco vyšší známku. Čtenáři se tím dozví vše, co potřebují a distributor nebude vyvolávat konflikt kvůli tak průměrné známce, jako je 7. (Jaká to ironie, o tom příště.) V Česku se tohle (snad) neděje, protože jsme pro distributory zanedbatelný a nezajímavý trh, ale v zahraničí je tohle zavedená věc. Možný protiargument tedy je, že recenze bez čísel by tuto korupci eliminovaly. Já si myslím, že nikoliv, kvůli stejnému důvodu jako v minulým odstavci. V současnosti je pro většinového čtenáře nejdůležitější skóre. Kdyby žádné skóre nebylo, záleželo by akorát na jednotlivých slovech a frázích. Pro západní médium by to bylo ještě horší, protože by recenzent nemohl mluvit upřímně a kriticky už ani v textu.
Celkově vzato nevidím důvod, proč hodnocení odebrat. Časopis či web by se tím znevýhodnil oproti konkurenci. Čtenáři čísla chtějí a já si myslím, že oprávněně, protože číslo shrnuje názor recenzenta a je na rozdíl od slovního verdiktu objektivní tím, že ho všichni vnímají stejně.
7 komentáře:
Tady se dostáváme k dalšímu problému - nadsazení hodnocení (např. kvůli tomu, že distributor té či oné hry je silným inzerentem) Takže se zmíněná sedmička posouvá mnohem níže, k úrovni průměru. I když pak recenzent ví, že to je ve skutečnosti pětka, čtenáři, který si z recenze přečte perex a pár zvýrazněných vět, skrytý význam unikne. To už se pak z čísla nedá vyčíst vůbec nic.
Co se týče toho, jestli by vyřažení hodnocení eliminovalo "nadsazení hodnocení", tak o tom jsem přidal předposlední odstavec. Dík za připomenutí, je to taky možný protiargument.
A o tom, proč je 7-8 považováno za průměr, budu psát v další části.
Pro mě osobně je důležitější text recenze právě proto, že z něj poznám, na co autor kladl důraz. Když napíše: Hra je graficky na špičce a má dobrý příběh, ale nedá se hrát na 90% počítačů na trhu a má sem tam nějaké ty bugy, vím, že ani 8/10 mě nepřesvědčí, abych si ji koupil. Naopak text recenze ve smyslu: Hra je zábavná, grafika lehce nadprůměrná, chyby nejsou, občas se vyskytnou zajímavé a inovativní mechanismy" a hra má hodnocení 5/10, koupím ji. Pro mě tedy jednoznačně "vede" text recenze a případně závěrečný verdikt..
Já jsem si myslel, že to někdo špatně pochopí. Asi jsem to blbě vyjádřil. Neříkám, že číslo je důležitější (dokonce píšu v závorce "pozor, neříkám, že číslo je pro čtenáře důležitější"), ale že to více vypovídá o autorově názoru. Hodnocení je ultimátní prostředek pro autora, jak nám shrnout svůj názor. Souhlasím ale s tebou v tom, že pro čtenáře je důležitější text, protože jedině díky tomu zjistí, jestli hra je pro něj. Jinak hru s hodnocením 5/10 bych si snad nekoupil nikdy, i přesto, že je to pouze mírně pod aritmetickým průměrem, o tom příště. (Pozor, průměr není 5, protože nejnižší známka je 1. (1 + 10)/2 = 5,5. O tom taky jindy.)
To je ale právě ono. Někteří autoři hře strhnou 3 body za podprůměrnou grafiku, jiní jí tohle odpustí. Třeba Michal Rybka mě přivedl ke Steel Panthers: World at War, což je top-down 2D tahová stragegie, která vypadá jako by byla 10 let stará, ale hraje se úžasně a strávil jsem u ní hodiny. Někdo by ji za grafiku a přílišnou obtížnost strhal, jiný to nevidí jako tak velkou obtíž. Právě proto si taky myslím, že je fajn mít "své" autory, jejichž názorům důvěřuju.
V rámci korupce je důležitý i text. Jak je vidět u kauzy Kane and Lynch na Gamespotu.
I аbsolutely love your website.. Great colоrs & themе.
Diԁ you makе thіs sitе yοuгsеlf?
Please reρly back as I'm looking to create my own personal website and would love to learn where you got this from or exactly what the theme is called. Many thanks!
Here is my web blog ... how can recover outlook saved password
Okomentovat