Náš příběh začíná jedno nedělní dopoledne, kdy jsem zjistil, že na www.g2play.cz prodávají Diablo II + Lord of Destruction za necelých 200 Kč. Už jsem dlouho slýchal o různých podezřelých obchodech s aktivačními klíči na Steam, Blizzard Store a EA Download Manager (články na blogu PC hry – 1, 2) a chtěl jsem to sám vyzkoušet, proto jsem Diablo II koupil (přes PayPal samozřejmě, s kartou se jim radši nebudu svěřovat). Později jsem toho litoval, protože jsem s tím měl hromadu technických problémů a samotná hra mi připadala velmi primitivní a nudná. Ve druhé části rozeberu tyto chyby v hratelnosti Diabla 2.
RPG systém. Na první pohled se zdá být výborný – obrovské množství skillů, několik povolání, stromy dovedností, takže si každý může vytvořit takovou postavu, jakou chce… Problém je v tom, že všechny schopnosti a povolání jsou si velmi podobné. Vzhledem k tomu, že Diablo je hra pouze o boji, tak jsou všechny classy orientovaný právě na boj. Liší se pouze stylem, jakým zabijí protivníka. A vymyslet 210 odlišných schopností (7 povolání, každé jich má 30) pro hru s tak jednoduchým bojovým systémem je opravdu nemožný úkol. Výsledek je to, že schopnosti se překrývají a že je tedy malý rozdíl v tom, jaký class si vyberete.
Charmy. Charmy jsou itemy, které vám dávají celkem značný bonus (např. ke vlastnostem, dovednostem, životům, rychlosti regenerace…). Problém je v tom, že inventář je velmi omezený a charmů je ze začátku hry hodně. V průběhu hry ze zabitých protivníků vypadávají předměty (zbraně, prsteny, svitky, lektvary), které také zabírají místo v inventáři. Dostáváme se tedy do situace, že čím více máte charmů, tím méně máte volné místo pro itemy, na které narazíte a tím pádem musíte udělat tím více cest z města a zpátky (ať už pěšky nebo teleportem), abyste tyto předměty prodali / uložili ve vaší osobní truhle. Jde tedy o to, že čím více se obtěžujete s nudnou částí hry, cestováním (o tom jsem již psal zde), tím máte více charmů a tím jste silnější. Bylo by to v pořádku, kdyby byl inventář neomezený nebo ještě lépe, kdyby byly dva inventáře – jeden pro charmy a druhý pro ostatní itemy. Pak by hráč musel přemýšlet nad otázkou, jaké charmy se mu hodí víc a ne nad tím, jestli chce mít silnější postavu za cenu, že bude muset častěji do města. I tak ale nechápu, proč v Diablu ty charmy vůbec jsou. Jaký mají význam?
Příběh, dialogy, postavy, questy. To všechno v D2 stojí za starou belu. Všechno je až moc klišovitý, rádoby velkolepý a epický, postavy jsou naprosté stereotypy bez minulosti, motivů a questy jsou pořád o tom samém. Baldur’s Gate má sice příběh také o bozích (přesněji o bohovi), jenže je to lépe podané. Postavy (včetně té hlavní) nejsou jen bezduché stroje na zabíjení, mají vlastní emoce a navzájem řeší svoje morální dilema. Dialogy jsou realistické (a někdy i vtipné – Cespenar :), příběh je plný zvratů a questy taktéž.
Prostředí. V D2 jsou čtyři Acty (přičemž datadisk přidává pátý), každý se odehrává někde jinde (vesnice, poušť, džungle, peklo, barbarské osídlení) a každý má osobitý styl. Jenže celý Act je vždycky naprosto stejný co se vzhledu týče, což jenom přispívá k dojmu, že je to pořád o tom samém.
Boj. Ve hře, která je pouze o válčení, je nudný soubojový systém celkem problém. Máte tu jedno tlačítko na útok, maximálně můžete používat naučené schopnosti. Žádné bojové styly. Žádné typy útoků. Žádné bránění se. Žádná komba. Diablo 2 je příklad hry, které by prospělo nějaké sekvence útoků jako v Zaklínači (o tomto jsem psal zde).
Save & Load. Systém uložení současné pozice funguje tak, že dáte Save and Exit, vaše postava se uloží a hra se ukončí. Příště začnete ve městě a můžete se přemístit posledně objeveným teleportem, teleporty tedy fungují jako checkpointy. Nemáte možnost hru pouze uložit, načíst či hru pouze ukončit, aniž byste si uložili pozici. V praxi to znamená, že cokoliv uděláte už nejde vrátit. V normálním RPG typu Oblivion by to nefungovalo, protože součást toho je také zkoušet riskantní a zábavné věci. Zde to ale funguje poměrně dobře, hra se uloží i když dáte Alt + F4 nebo když napevno vypnete PC. Špatné to ale je, když uděláte nějakou zásadní chybu. Mně se stalo to, že jsem narazil na nějaké předměty, které bych mohl prodat. Jako vždy jsem vyhodil dostatečný počet charmů (tzn. přibližně polovinu všech nasbíraných), aby se mi všechno vešlo do inventáře a otevřel jsem portál do města. Ve městě jsem to prodal a potom jsem ukončil hru. Když jsem ji znovu spustil, čekalo na mě nemilé překvapení. Nejen, že tam už nebyl ten portál, ale nenašel jsem ani ty charmy. Od té doby jsem byl podstatně slabší, než bych normálně byl. Téměř všechny charmy nasbíráte v prvním Actu, takže jsem jich už ani moc nenacházel. Hra mě o tom samozřejmě neinformovala, takže jsem měl za to, že když to vypnu a zase zapnu, tak portál a charmy budou jako předtím. V této chvíli bych byl velmi rád, kdybych mohl načíst nějakou předešlou hru.
Smrt. Smrt je v Diablu přehnaně krutá. Jakmile zemřete, ztratíte obrovské množství pečlivě nastřádaných peněz a objevíte se ve městě. Všechno vybavení leží na místě, kde jste umřeli, takže k tomu někdy bývá velmi těžké, ba až nemožné, se dostat. Tento systém má mnoho nevýhod. Zaprvé je penalta celkem velká a hra je proto optimalozvaná, abyste moc často neumírali, takže jsou řádoví bojovníci až moc jednoduchý, tudíž nudný. Smrt také vede k frustraci, obzvlášť, když jste nezemřel vlastní vinou – přestane vám v kritické chvíli fungovat myš? začne se vám kočka procházet před monitorem? začne na vás někdo řvát a vy přestanete vnímat, co se děje ve hře? Přináší to také strašné znehodnocení peněz. Ze začátku hry jsem se hnal do města prodat každý nalezený předmět, abych si vydělal. Jakmile jsem ale zemřel a ztratil dejme tomu 20 000, tak už jsem to nedělal.
Stamina. K čemu vůbec stamina ve hrách je? Mně to přijde jako naprostá zbytečnost, omezovat rychlost pohybu postavy. Opět to vede k otázce, zdali někdo chce být silnější (tzn. investovat do jiných vlastností než stamina) za cenu toho, že se bude pohybovat pomaleji a tím pádem bude cestování delší a nudnější. Jak už jste si asi všimli, jakmile si hráč musí klást tuto otázku, tak to já považuju za špatný design.
Maličkosti. Pak tu je pár maličkostí, jako že se mi párkrát stalo, že jsem byl v bitvě, klikal jsem o sto šest, najednou jsem zjistil, že mám málo životů a jelikož nejde dát pauza, rychle jsem uhodil do tlačítka Esc. Jenže jakmile zmáčknete Esc, kurzor se ocitne na položce Save and Exit, takže stačí omylem kliknout jednou navíc a rázem musíte opakovat celou oblast znova. Další drobná chyba je celkem rychlá regenerace HP, což obzvlášť u boss fightů svádí k tomu, abyste při nízkém počtu životů začali běhat dokola, dokud se vám nevyléčí životy. Taky mi nevyhovuje systém obtížností. Abyste si odemkli těžší obtížnost, musíte hru dohrát. Podruhé to opravdu hrát nebudu. Také nechápu, proč v multiplayeru musíte začínat s novou postavou od první úrovně.
Jestliže se předminulý článek podobal ódě na Baldur’s Gate, tak dneska jsem napsal žalozpěv.
Možná jsem tento článek napsal trochu moc kriticky, Diablo až tak nudné nebylo (na dh jsem tomu dal 50%), jen mě to velmi zklamalo, podle mě to má mnoho chyb v designu a nechápu, jak to někdo může považovat za lepší RPG než třeba BG.
20 komentáře:
1) Diablo 2 očividně není hra pro tebe. Stejně jako pro mě není Baldur's Gate, nebo Planescape Torment. To znamená, že v ní vidíš chyby, které tam nejsou, nebo nemá smysl je kritizovat, protože svému žánru slouží dobře.
2) Už je to nějaký ten pátek co D2 vyšlo, tudíž si nemůžeš stěžovat na obtížnost - je to hra ze "staré" školy, takže je tužší, než moderní hry.
3) Diablo 2 NENÍ RPG. Je to zatraceně akční klikfest s lehkou příchutí RPG prvků. Srovnání s BG je naprosto mimo mísu. V Diablu o příběh vůbec nejde, co se hratelnosti a postupu hrou týče.
4) Za jediný, opravdu vážný designérský kiks a chybu považuju jen nemožnost resetovat a přerozdělit již použité body ve skillech.
5) Viz první bod.
Btw. zkus si D2 zahrát v Hardcore módu :) (Jakmile zemřeš, zemřeš. Hra tím pro danou postavu končí. Tomu říkám old school přístup! :) )
Vždyť já jsem si na obtížnost nestěžoval. Spíš naopak - umíral jsem mnohem méně než v jiných RPG (třeba BG).
Charmy se ti líbí? A co tak velká penalta za smrt? A nebyl by si radši, kdyby ve hře byl aspoň trochu zábavnější soubojový systém?
Jinak Hardcore mod je zajímavý, ale asi nehratelný.
Diablo očividně nebude pro tebe, což není nic špatnýho a cpát se ti ho nedovolím, jen jsem chtěl něco říct k těm výtkám:
Velký trest za smrt - peníze se dají ukládat do truhly ve městě a o uložené prachy při smrti nepřijdeš. Navíc po opuštění hry a znovuspuštění se mrtvola i s předměty objeví přímo u postavy takže se k ní nemusíš probojovat
Charmy - tak se koukni na jejich vlastnosti a ty nepotřebný vyhoď :) jde o porovnávání poměru cena(velikost)/výkon, i v jiných hrách musíš přemýšlet co vezmeš a co ne, nenarveš si do baťohu úplně všechno, viz zmíněný Baldur
Obtížnost - těžší obtížnost se otevře až po dohrání jednoduše proto že s postavou která se nenatrénovala prvním průchodem by sis ani neškrt :)
RPG - neříkám že Diablo je RPG, to vůbec ne, ale přijde mi přehnaný tvrzení že výběr postavy nemá vliv na hraní. Oni na začátku možná všichni mlátí prvním klacíkem co seženou, ale o 40 levelů výš se hraní za barbara a nekromancera liší výrazně (teda furt je to klikání, ale jiný klikání :))
Stamina - jo, je na zabití, tý bych se nejradši zbavil :)
Ale každopádně pokud tě hraní nebavilo tak se na toho dědka plesnivýho vykašli a jdi hrát něco jinýho, proč se s ním zahazovat? :)
Dungeon Siege rulez :-) s Diablem se běžte klouzat...
Camling:
1) Peníze se sice dají uložit do truhly, ale truhla má max. nosnost, která mi přišla celkem malá. U mě to proto většinou bylo tak, že jsem měl truhlu plnou a u sebe nic.
Tohle je taky další blbost - když zemřeš a ukončíš hru (třeba ti dojde baterie u notebooku), tak po znovuspuštění sice budeš mít všechno vybavení u sebe, ale nevyhnutelně ztratíš všechny peníze, který si u sebe měl. (Zatímco když se ke své mrtvole probojuješ, ztratíš pouze pár desítek tisíc. :)
Charmy - přečti si znovu, co jsem napsal. Nelíbí se mi to, že čím víc se obtěžuješ s nudnou částí hry (běháním tam a zpět), tím jsi silnější (máš více charmů).
Obtížnost - jasně, ale jsou lidi, kteří by chtěli, aby hra byla lehčí / těžší, aniž by museli hrát celou hru znovu. Mohly by tu být třeba tři obtížnosti u každé stupně (Normal, Nightmare, Hell; celkem tedy 9). Takhle je tu vlastně jenom jedna obtížnost pro každý "playthrough".
RPG - dobře, výběr postavy má vliv na hraní. Mě jde o to, že ty schopnosti se nesmírně překrývají, protože všechny mají jeden cíl: Zabít protivníka. V správném RPG by podle mě měl na boj být pouze jedno povolání, bojovník. Přemýšlím, že o tomto napíšu článek, takže tuhle debatu necháme na potom.
Art-c': Pomatuješ si ještě, jak je to s Dungeon Siegem? Má nějaký stejný chyby, který mi vadí na Diablu?
Co dodat? Snad jen odkývat to, co už tady padlo: Diablo 2 evidentně není pro tebe a zjevně jsi nepochopil, že to NENÍ RPG. Je to shora viděná masivní vyvražďovačka ve fantasy prostředí. Něco jako Doom, ale v RPG žánru. Všechny skilly mají za cíl zabít protivníka, protože celá hra má za cíl zabít všechny protivníky. ;) V jiných RPG dostáváš např. zkušenosti za rozhovory, nebo questy typu: Jdi a promluv si s někým. Přines mi něco. Tady ne. Tohle není RPG. A co se týče peněz: Řekni mi, na co jsi je potřeboval? Kupoval jsi někdy něco jiného, než lektvary? Já teda ne s jedinou výjimkou: Zkusil jsem si 2x koupit ty neidentifikované předměty, ale ani jednou se to nevyplatilo, tak jsem na ně kašlal.
To je další věc - peníze jsou jenom, aby měl hráč co ztrácet a aby mohly být nějaký tresty za smrt. Máš pravdu, peníze jsou k ničemu. To je ale rozhodně další design vada.
Proč? 90% předmětů ve hře je k ničemu. Ta hra je o tom, že si najdeš ty, které k něčemu jsou a zbytek nesbíráš. Stejně tak tě nikdo nenutí sbírat peníze, které vypadnou z potvor. Já osobně jsem si nasbíral tolik, kolik se dalo skladovat v truhle (na lektvary) a víc jsem nebral a hotovo.
Správný game design by přísun peněz snížil, aby sis těch peněz víc vážil a aby si musel uvažovat, do čeho budeš investovat a do čeho ne. Špatný game design je, když máš 200k a potion stojí 100.
Zapomněl jsem zmínit, že systém smrti je taky chybný v tom, že když si všechny peníze uložíte do truhly, tak nejste za smrt vůbec potrestáni. Hratelnost je potom podobná jako Bioshocku, kde vás Vita Chambery zadarmo oživili. Bioshock za tohle byl velmi kritizován. Na většího bosse vždycky platí taktika: Sekat do něj, postupně využít všechny potiony a potom zemřít. Objevíte se ve městě bez žádného postihu, nakoupíte lektvary a jeden Scroll of Town Portal. Teleportujete se přes svůj portal do oblasti s bossem, ihned na zem položíte portal (abyste se po smrti mohli rychle dostat k bossovi) a zase běžíte ho sekat. Trvá to dlouho, ale tímto zabijete kohokoliv. Dobrý game design by byl, kdybyste vždycky ztratili nějaké množství peněz.
Správný v jakém směru? Ten game design, který použili tvůrci, pracuje s myšlenkou: "Zahltíme hráče předměty a je na něm, co si z nich vybere a bude používat nebo nosit v inventáři a co nechá ležet". To, že tento přístup nepovažuješ za správný, záleží na úhlu pohledu. Online hry fungují prakticky stejně - hráč za hodinu nasbírá spousty předmětů, ale inventář je malý a on se musí rozhodnout, co z toho má cenu tahat.
To, co píšeš o smrti, platí na nejnižší obtížnost. Na ty vyšší už postihy jsou a to ve formě ztráty zkušeností, což zabolí hráče citelně. Tady se opět projevuje to, že jsi hru nehrál příliš dlouho. A zase mluvíš o "dobrém" game designu. Při tom on je "špatný" jen proto, že se tobě subjektivně nelíbí.
Vždyť já jsem nikde nepsal, že je špatně, že je tam takový počet předmětů. To mi vůbec nevadí, právě naopak, hráč musí přemýšlet, co pro něj má větší hodnotu. Já jsem psal o penězích ne o předmětech:
Správný game design by přísun peněz snížil, aby sis těch peněz víc vážil a aby si musel uvažovat, do čeho budeš investovat a do čeho ne. Špatný game design je, když máš 200k a potion stojí 100.
Tak v tom případě je to špatný game design na nejnižší obtížnosti. Stejně si myslím, že by měla být nějaká minimální konstantní ztráta peněz či zkušenosti při každém úmrtí, aby si hráč vážil svého virtuálního životu. Promiň, ale když hráč musí opakovat cykly sekat, umřít, teleportovat se, sekat, umřít, teleportovat se bez jakéhokoliv postihu, když zemře, tak to je špatný game design.
A hru jsem nedohrál, protože mě opravdu nebaví se znova prokousávat úplně stejnými oblastmi. Blizzardi byli líný vymýšlet nový oblasti, tak jednoduše recyklovali ty starý.
Jenže zapomínáš na jednu věc: Peníze ve hře jsou také předmět. Alespoň v téhle teda určitě. Musíš je zvednou, abys je měl. Nedostáváš je automaticky, jako třeba v jiných hrách, kde si dáš "loot all" a bereš z inventáře všechno..
Navíc ten "špatný" design je fakt tvůj subjektivní pocit. Já na něm nic špatného nevidím a evidentně nejsem sám. Zkus si zjisit, kolik kopií té hry se prodalo..
Mezi předměty a penězi je jeden velký rozdíl. Čím více má člověk předmětů, tím více je musí porovnávat a přemýšlet, jaký se mu vyplatí si nechat. U peněz je to naopak - čím jich člověk má víc, tím méně musí přemýšlet nad tím, do čeho bude investovat. Nejlepší volba je tedy hodně předmětů ale málo peněz. Diablo II má to první ale ne to druhý.
Je asi zbytečné v tom dál pokračovat. Vidíš to prostě jinak. Já ty peníze v Diablu prostě sbírám jen tolik, abych měl plnou truhlu, zbytek se ani neobtěžuju zvedat a jako chybu to nevidím..
Špatně se na to díváš.
Ohledně peněz, hodí se třeba na hraní o prsteny, nejednou jsem tak utratil milion na 20ti prstenech a amaletech, že je z toho 95% nanic je jasný, ale ten "jeden" stojí za to a stejně jich člověk nevezme víc na sebe.
Myslím, že už jen to, že se tu bavíme o 10 let staré hře je důkaz jejich nesporných kvalit!
Mímochodem k umírání :). Mě se zdála hra právě moc mírná, a tak jsem hrál asi měsíc na slovenském realmu na hardcore za kouzelnici level 70 něco (cold - frozen orb, lightning - chain lightning). Nakonec měl realm pauzu a já hrát přestal. A jak tu bylo řečeno, tak jakmile umře postava na hardcore, tak prostě UMŘE :), a je konec, žádná truhla, žádné vracení, žádné peníze, žádná výbava, je mrtvá a vy můžete jen začít hrát od začátku novou...
Jinak dostal jsem se sem právě proto, že už i hardcore je pro mě nuda a tak zkouším najít na Internetu nějaká pravidla pro ještě přísnější hraní, slyšel jsem něco o Ironblabla, že se nemůžete léčit v městě, nakupovat atd. tak to chcu najít.
Fakt si zkuste zahrát na hardcore, to vás pak nebude štvát, nějaká ztráta peněz při smrti, a půlka dalších věcí. Ale chce to mít dobře "nabité baterky do notebooku" a připojení na Internet, protože když ti dojdou ty tvoje baterky a nebo hodíš lag ve skupině protivníků, tak je po tobě a to navždy :). A to je ten pravý adrenalinek :). Je to o hodně lepší a zábavnější.
Nejsem žádný šílený hráč, který by ho hrál pořád, tak jednou za pár let si zahraji třeba měsíc dva hodinku denně, ale já bych Diablo II udělal ještě o hodně těžší :), ať je to větší sranda.
Tak se mějte, už se tu neobjevím :).
Jo a ohledně charmů, to je snad logické, že můžeš mít na sobě jen něco, co by jsi chtěl, neomezený inventář, jak píšeš, aby sis sebou mohl vzít 1000 knih a 60 kovadlin? Se probuď chlape :).
Já nechci omezený inventář. Přečti si znova to, co jsem psal o charmech. Nelíbí se mi na tom to, že čím více se obtěžuješ s nudnou částí hry, čím častěji běháš do města a zpět, aby si prodal sesbírané itemy, tak tím více charmů uneseš a tím pádem o to silnější jseš.
Charmy jsou super věc, prave o tom rozhodovani to je.. A navic nez najdes charmy ktery opravdu stoji zato nosit, tak uz ti opravdu nebude vadit, ze ti to ubere misto na jednu nepotrebnou vec, kterou muzes dovlacet do mesta a prodat. Skoro bych po precteni Tvoji recenze az pochyboval, jestli jsi obevil moznost ulozit zlato v truhle.. A jestli jsi nezkousel jit vyssi obtiznosti hry, tak se tvuj pristup neda povazovat za odpovednou recenzi, nebot prave diablo je az na hell. Tam se teprve ukaze jak dobre mas udelanou postavu, jak dulezite je mit tech par uzitecnych charmu, to ze kazdy skill je podstatne jiny nez ostatni, at uz to tak treba po graficke strance nevypada a podobne.
Nevykladej si moji reakci spatne, kdyz jsem hral diablo napoprve, mel jsem z nej uplne stejny pocit jako ty.. Sestkrat dohrane BG I, a najednou mam pred sebou hru o ktery mi tvrdej ze jde o to nejlepsi RPg a vidim zrudnosti jako respawn monster, nulovy pribeh (dobre, nejakej naznak tam je, ale o jeho dulezitosti pro hru se snad prit nebudeme..) a podobne. Po case jsem se k diablu ale vratil a pochopil jsem proc spousta lidi diablo vynasi do nebe.. Zkus to prekonat, zkusit hru jeste jednou a dojit az do treti obtiznosti, pokudmozno hrej s nekym a ne sam, at poznas jak se postavy doplnuji. Celkove tymovy zazitek zveda hru jeste o level vyse. To ze vypada graficky tak jak vypada myslim prekousnes, mam dojem ze taky klades daleko vetsi duraz na hratelnost, nez na, jak je v posledni dobe zvykem, hratelnost.
I tak diky za zajimavej nazor..
Diablo 2. potazmo datadisk Lord of destruction je opravdu kultovni pocin blizzardu a s tim autor teto pseudo-recenze nic neudela...
ja napriklad diablo s prestavkami hraji doted, pouze jsem si stahl patch na zmenu rozliseni, ono hrat toto na 19" lcd v rozliseni 800x600 je zoufale, jinak smekam klobouk pred pany tvurci teto hry...
PS: nejsem ani zadny pubertak co by nemohl zhodnotit par her jelikoz PC a hram se venuji od roku 96, ale taky nejsem zadny zapskly starik...
mezi nami BG- baldurs gate je podle mne SUPR rpgcko, taky jsem nad nim se zenou travil spoustu hodin...
Okomentovat