Moje zážitky s Diablo II, část 1/2

Náš příběh začíná jedno nedělní dopoledne, kdy jsem zjistil, že na www.g2play.cz prodávají Diablo II + Lord of Destruction za necelých 200 Kč. Už jsem dlouho slýchal o různých podezřelých obchodech s aktivačními klíči na Steam, Blizzard Store a EA Download Manager (články na blogu PC hry – 1, 2) a chtěl jsem to sám vyzkoušet, proto jsem Diablo II koupil (přes PayPal samozřejmě, s kartou se jim radši nebudu svěřovat). Později jsem toho litoval, protože jsem s tím měl hromadu technických problémů a samotná hra mi připadala velmi primitivní a nudná. V první části se vám svěřím právě se starostmi s technikou, které mě neustále pronásledovaly.

První problém nastal, když jsem se registroval na Battle.net a chtěl jsem hru stáhnout. G2Play mi pro Diablo 2 a LoD poslali CD klíč, který se skládal z 32 znaků. Když jsem to vložil do kolonky pro přidání hry, tak mi to napsalo toto:

Napsal jsem jim e-mail a oni odepsali, že klíč pro D2 je prvních 16 znaků a klíč pro D2:LoD posledních 16 znaků a že to mám přidat samostatně. To nemohli říct rovnou, místo toho, aby mi to poslali jako jeden klíč? No nic, problém vyřešen, mission accomplished, minimálně prozatím.

Netrvalo moc dlouho (asi tak 20 vteřin) a narazil jsem na další překážku. Stáhnul jsem Blizzard Downloader, kterým by se měla stáhnout samotná hra, ale jakmile jsem to otevřel, tak na mě vyskočilo tohle: “There is a problem authenticating your download. Please go to http://www.blizzard.com/account/ to start a new download.” To se nezdá být zas tak hrozné, ale když jsem klienta z webu stáhnul 3x za sebou a vždycky jsem dostal tento error, tak už je něco špatně. Tento problém se nakonec ukázal být asi nejnáročnější. Po pár klicích na internetu jsem zjistil, že tento problém má mnoho dalších lidích, v každém fóru se nabízí jiné řešení a každému uživateli taky pomůže něco jiného. Zkoušel jsem všechno od editování registrů po nastavení routeru. Nakonec mi po dlouhé době pátrání pomohlo to, že jsem toho klienta stáhnul v Internet Exploreru. Hurá, teď už si to stáhnu a nebudou žádné problémy! Nebo ne?

Diablo 2 se stahuje, já netrpělivě čekám.

Hra se stáhla, já spouštím instalaci a napadl mě tento pop-up:

Super, to už jsem řešil, to bude v pohodě. To jsem byl ale naivní optimista! Zadal jsem 16místný CD klíč a ono:

Tak jsem to napsal znovu a tentokrát jsem opravdu “makoval sure, že jsem to typoval correctly.” Nic se nezměnilo, pořád přede mnou a instalací překáželo tohle posměvačný okno. Vyměnil jsem si několik e-mailů s podporou (G2Play), kteří mi svojí velmi krkolomnou angličtinou odpovídali ve smyslu, že jsem úplný idiot a že mám jednoduše vložit ty CD klíče, které mi poslali, které právě nefungovaly. Po 7. e-mailu jsem tuto východisko vzdal, ti mi nepomůžou. Nakonec jsem se na internetu dozvěděl, že tam musím dát CD-Key od Blizzardu, který najdu na Battle.netu. Ctrl+C, Ctrl+V, Enter a hotovo. Jak tohle mohla podpora z G2Play nevědět? To snad v životě nezkoušeli, jak jim to funguje?

Při instalaci jsem očekával, že se každou chvilku něco zmaří, k mému “štěstí” tomu však už nedošlo. Hru jsem spustil a začal hrát. Byl jsem spokojený, že po takových potíží jsem konečně hru schopen hrát, proto jsem se ani nehrnul do instalování datadisku v obavách, že se něco pokazí. To se nakonec bohužel ukázalo být pravdivé. Po několika hodinách hraní jsem se přesvědčil, že hra není tak nudná, a že tedy má cenu stahovat a instalovat i datadisk.

Teďko se přiznám, že si přesně nepamatuju, co přesně se stalo (přece jenom to bylo před několika měsíci) a jaké errory mi to házelo. Poznámky, které jsem si psal (jelikož jsem dopředu věděl, že takovýto sled problémů bude stát za článek) mi říkají, že když jsem datadisk nainstaloval, tak mi to jaksi taxi nešlo spustit. Opravdu nevím, jak se to stalo, ale pokusil jsem se to vyřešit tím, že jsem odinstaloval datadisk. Ouvej. Kdybych v té době věděl, že mi to zároveň smaže Diablo II včetně všech savů asi bych to nedělal. Obě hry jsem nainstaloval znovu a konečně mohl v klidu hrát. Sice úplně od znovu, ale i přesto jsem byl rád, že už nemusím zápasit s nepředvídatelnou a zákeřnou technikou.

Co vy, měli jste někdy podobnou smůlu na techniku u nějaké hry?

Celý článek

Můj quest pro Baldur’s Gate

Ani nevím, kde jsem získal takovou touhu zahrát si v dnešní době stařičkou sérii Baldur’s Gate. Možná to bylo tím, že jsem měl kamarády, kteří to hráli a donekonečna to hypovali, jelikož to byla jejich nejoblíbenější hra všech dob. Možná to bylo kvůli jednomu kamarádovi, s kterým jsme hrávali Dračí doupě a on mě přesvědčil, že Baldur’s Gate je Dračáku velmi podobná a jelikož jsem dříve byl do Dračího doupěte blázen, tak jsem si byl jistý, že mě BG bude nesmírně bavit. Tak jako tak jsem si to chtěl strašně zahrát.

Začal jsem se tedy rozhlížet po krámech, kde by BG mohli mít. Mohl jsem se přetrhnout, ale nikde to neměli skladem. Pár e-shopů to pořád mělo v nabídce, ale když jsem jim psal, tak jsem vždycky dostal stejnou odpověď – není skladem a datum doručení není známo. Později jsem zjistil, že je to tím, že Black Isle Studios, distributor série Baldur’s Gate, v roce 2003 zkrachoval. Kurňa. Zkoušel jsem další postupy a způsoby, jak se zmocnit mého budoucího miláčka. Pomatuji si i, že jsem ve své naivitě napsal Gabe Newellovi e-mail, že bych rád viděl BG v Steam Storu. :) Taky jsem od někoho dozvěděl, že Levné knihy dříve prodávaly Baldur’s Gate Compilation za pár babek, ale už je to všechno vyprodané. Hmm…

Nakonec jsem se Baldur’s Gate pokoušel sehnat necelý rok. Osudový den nastal asi před rokem a půl, kdy jsem ještě žil v Rusku. Najednou jsem narazil na to, že nějaký malý a neznámý e-shop má 10 kusů Ultimate Dungeons & Dragons, což byla sběratelská edice, která obsahovala celou sérii BG, IWD, NWN1 a další hry do počtu ze světa Forgotten Realms. Jakmile jsem to zjistil, ihned jsem běžel zeptat se rodičů, kdy jedou do Česka, abych to v tu dobu mohl objednat a oni by to vyzvedli na poště a odvezli. Rodiče bohužel se mnou nesdíleli moje sympatie ke hře a marně jsem se jim snažil vysvětlit, jak moc si to přeju. Když jsem jim sdělil, že kolekce obsahuje 13 her, z nichž každá má potenciál mi vystačit na desítky, ba až stovky hodin, definitivně mi to zatrhli. Máma má typickou averzi proti hrám a nezajímalo ji, že si to chci koupit za svoje peníze. Znáte ty chvilky, kdy rodiče nepovolí i přesto, že se jim něco snažíte skoro beznadějně vysvětlit? Hru jsem si ani nemohl objednat, aniž by se o tom dozvěděla mamka, protože veškerá pošta šla z ČR do Ruska přes ní.

Jak je tohle možné? Jak to, že skoro po roce horlivého a odhodlaného pátrání po klenotu mezi hrami mi mamka jednoduše řekne ne? Ne, nesebral jsem se a nezastřelil rodiče jako David Peric a další šílenci a jak už asi očekáváte, že tento příběh bude zakončen. :D Začal jsem se k rodičům chovat abnormálně laskavě¨, ochotně a dobrotivě, až jsem asi po měsíci v slunečný den v zoo zkusil svoje štěstí znovu. Nakonec to táta odkývnul, zdálo se mi dokonce, že si ani nepamatuje, že by mi to někdy zakázal. Naštěstí zbývalo posledních pár kusů a já jsem to stihl objednat v čas. Kolekci jsem tedy nakonec za 1300 Kč koupil, dostal, rozbalil, nainstaloval, a pařil, pařil, pařil…

Baldur’s Gate nakonec splnila všechny moje očekávání, i přes starou grafiku jsem se do toho ihned ponořil a potom jsem už jenom obdivoval mistrovské dílo.

Bohužel se mi BG 2 asi v polovině sekla. Sekla se, a nešla odseknout. Šlo o to, že mi program spadl vždy, když jsem se dostal do jedné oblasti. Byl jsem nešťastný, nemohl jsem pokračovat. Zkoušel jsem snad všechno – samozřejmě hledání patchů, různé grafické rozlišení apod. Asi půl roku jsem BG nehrál, až jsem to toto léto po dlouhé době zkusil – a hle, ono to zase běží! Stejně jako jsem minulý rok na chatě u prarodičů hrál (na notebooku) Baldur’s Gate, tak jsem tam tentokrát hrál Baldur’s Gate 2. Shadows of Amn jsem dohrál na chatě, Throne of Bhaal později v Indonésii. BG je rozhodně moje nejoblíbenější série her.

Mimochodem, teď se Ultimate Dungeons & Dragons prodává za $200!

Celý článek