Konec roku 2008 by se dal popsat jako doba očekávání nového přírůstku do řady DS. Některé jenom tipovali, jak by mohla nová konzole vypadat, jiné kompletně navrhovali design i funkce a další vypouštěli nesprávné oznámení o DSi (jak už se v herním světě stává). Teď již ubyly tři roky od uvedení DS Lite a DSi se má během pár dní objevit v ČR v obchodech. Povedlo se? Ve druhé části navrhnu některé funkce, které DSi mohlo mít, ale nemá.
Nápady
Mimo klasických vlastností, jako je (výrazně, ne o 8%) větší horní obrazovka, kvalitnější obrazovky s 16 mil. barev místo současných 260 000, baterka, která déle vydrží a rychleji se nabíjí, váha (DS je s 218 g oproti iPhonu s 133 g cihla) nebo mít oba dva displeje dotykový, mám také pár námětů na netradiční funkce a služby.
Základ pro mnoho z nich je internet, takže DSi by mělo podporovat více způsobů připojení. Nejsem si jist jak je to s 3G nebo EDGE, protože je to placená služba a vztahuje se na telekomunikační společnosti. Na druhou stranu se k internetu lze připojit kromě Wi-Fi také přes Nintendo hotspoty a gadget Nintendo Wi-Fi USB Connector. Krátce to shrnu: vypadá to jako USB flash disk a umožňuje to DSku se připojit k bezdrátový síti, pokud máte PC jakkoliv připojený k internetu. Distribuce sice byla přerušena, ale Nintendo pracuje na nové verzi. S Wi-Fi, speciálními hotspoty, USB klíčenkou a snad i 3G by nikdo neměl mít problém se připojit k internetu. Teď se podíváme, co nám to nabízí.
DSiWare - Velmi by se mi líbilo, kdyby Nintendo mnohem více propracovali službu DSiWare. Je to podobné službě WiiWare, kde se digitálně prodávají levné, krátké a většinou originální hry. DS se k tomu přímo nabízí, protože na něj vychází mnoho her, které se skládají pouze z miniher a prodávají se za plnou cenu. Takto by se jedna hra mohla rozsekat do několika sad miniher a ty by se pak objevily na DSiWare. DSiWare by také pomohlo third-party vývojáře, protože jsou zprávy, že je pro ně DS trh velmi tvrdé konkurenční prostředí, jelikož většina casual hráčů preferuje hry od Nintenda, u nichž mají mylnou představu, že jsou vždy standardem kvality.
Digitální distribuce – Nejvíce by se mi líbilo, kdyby veškerá distribuce nových her probíhala digitálně. Představoval bych si to tak, že hry by šly koupit klasicky přes internet s použitím kreditní karty nebo PayPalu, nebo pomocí DSi Points, které by se v obchodech prodávaly podobně jako dnes Wii Points pro ty, kteří nemají kreditku (což odhaduju, že je většina majitelů DS). Hry by se stahovaly do vnitřní paměti konzole, přičemž problém s pamětí by nenastal, jelikož průměrná DS hra zabírá cca 100 MB.
Komunitní funkce – Samozřejmostí pro handheld příští generace jsou komunitní služby podobné Steamu, Xfiru či Xbox Live. V současnosti si musíte s dotyčným vyměnit DS Cody, abyste mohli hrát multiplayer přes internet. Mnohem sofistikovanější by byl portál, na kterém by šlo vyhledat své kamarády, přidal si je do Friend listu, vidět co kdy hráli, možná i jaké mají Achievementy (další nová funkce…) apod. Nejvíce by se mi líbily leaderboardy v různých hrách (hry jako Mario Kart nebo New Super Mario Bros. se k tomu hodí velmi dobře) jako další motivace při hraní.
GPS – Další funkce, která by výrazně rozšířila možnosti vývojářů co se týče interaktivity je zabudované GPS. Před několika měsíci na toto téma vyšel v Escpistu článek, ve kterém autor uvažuje o možnostech a potenciálu GPS ve hrách. Rozhodně by bylo GPS zajímavý, protože by to přineslo velmi odlišný typ her.
Akcelerometr – Očekával jsem, že DSi bude mít minimálně akcelerometr, protože snímat pohyby dokáže dnes většina mobilů včetně iPhonu, největšího soupeře DSi. Akcelerometr by např. umožnil hrát DSi Sports na handheldu. V kombinaci s GPS byste museli např. uběhnou 100 metrů a snažit se držet DSi co nejrovněji to jde, podobně jako běh s vajíčkem v lžíci.
Tímto bych chtěl tento článek uzavřít. DSi nenaplnilo moje touhy pro handheld příští generace, ale spíš mě překvapilo svými nevyužitelnými a zbytečnými funkcemi, které ocení maximálně pětileté děcko. DSi toho mohlo mít mnoho, ale nemá. Snad rok 2011 bude šťastnějším…
8 komentáře:
Jenom k Digitální distribuce. Promiń ,ale myslím si že valná většina hráčů mající DS sou okolo 7-11 a hry dostavájí od rodičů (babiček, tetiček či sourozenců) a chci vidět jak maminka poskakuje po JRC a shání DS points.
Sirka: Jaký je rozdíl, jestli jdeš do obchodu a koupíš si hru nebo jestli si koupíš DSi Points, za který si potom hru stáhneš? Funguje to tak s Wii Points a všichni to chápou... "jak maminka poskakuje po JRC a shání DS points" - stejně tak může poskakovat po JRC a shánět novýho Maria.
Já si tim narážel na to že běžná maminka nemá dostatečný "IT skill" nebo dostatek času na to aby vymejšlela jak se to dělá? Pro ní bude mnohem jednoduší že přijde- řekne že chce konzoly pro syna a zeptá se prodavače "Jaká je nejlepší?"
Prodavač vytáhne DS ktomu dá pár her a dárek je na světě a stačila k tomu jedna náštěva v obchodu bez zbytečných "čoro moro".
Ale i Wii maminky maji dostatecny IT skill na to, aby nakupovali Wii Point tak proc ne DSi maminky? Navic predpokladam, ze by v obchode byl hotspot, takze by to slo rovnou stahnout.
Doome já jsem se nedávno rozhodl aktivovat si ve svém Wii internet, ale než jsem přišel na to, jak to vlastně funguje (hvězdičky vyměním za body a ty vyměním za další body a ty pak za hry), chvíli to trvalo a rozhodně bych netvrdil, že je to pro maminky tak snadné. Navíc spousta prodavačů radši maminkám "vrazí" PSP, protože to přece umí i MP3 a video (což je podle mě fakt u handheldu zbytečné) a má hezčí grafiku. Hlavní výhodu celého DS vidím v tom, že je to konzole zaměřená vyloženě na hry a to ostatní je tam navíc. V tomto smyslu bych radši uvítal větší zaměření tímto směrem - Nintendo ani nemuselo dělat DSi, ale radši mohlo vydat víc her jako je série Wario. DsWare, nebo jak se ta služba jmenuje, je sice hezký nápad, ale kamera i foťák jsou zbytečné a podpora hudby v jiném než MP3 formátu jsou také spíš "přívěšek". Komu se bude chtít převádět hudbu z MP3 do jiného formátu? Budou to umět mladší uživatelé DSka? A proč by to měli dělat, když to opravdu umí každý mobil? Z tebou navrhovaných funkcí se mi zamlouvá snad jen ten akcelerometr, ale taky bych se bez něj obešel. Komunitní funkce podle mě do filosofie DS moc nezapadají. DSko je v mých očích o občasném hraní na cestách, doma na záchodě a podobně, ale ne o nějakém brouzdání po netu. Já osobně nejčastěji hraju na DSku v posteli před spaním, na tom záchodě a při cestě ze školy domů (4 hodiny v buse).
Dragon:
"hvězdičky vyměním za body a ty vyměním za další body a ty pak za hry" - já jsem přes WiiWare několikrát kupoval a nijak složitý mi to nepřišlo. Za peníze si koupíš WiiPoints, což je místní měna, s kterou platíš za jednotlivý hry. Nepamatuju si, že by tam byly nějaké hvězdičky a že body by se vyměňovaly za další body...
"Nintendo ani nemuselo dělat DSi, ale radši mohlo vydat víc her jako je série Wario" - Nintendo časem muselo přijít s novým handheldem, protože iPhone ho velmi rychle dotahuje i přesto, že DS má velmi velký náskok.
I tak přišlo DSi se zpožděním, podle systému nový handheld ob rok mělo vyjít už v roce 2008. V tu dobu ale vyšlo pouze v Japonsku. Jinak si myslím, že Wario jako samotná hra za 1200 je velmi nadsazený, ale DSiWare je pro takové mini až mikrohry potenciální trh.
S foťákem, kamerou a přehrávání hudby s tebou souhlasím, jak jsem psal v článku.
Kdyby komunitní funkce byly velmi dobře implementované, tak by Nintendo určitě mohlo naučit svoje publikum využívat internet, podobně jako to udělal Microsoft s Xbox Live.
Ty hvězdičky získáš za kódy z her. Ve většině her přímo od nintenda jsou kartičky s kódem, který zadáš na stránkách a za něj pak dostaneš hvězdicky, které pak měníš za ty WiiPoints. Když si WiiPoints koupíš za prachy, obejdeš to, ale proč si neušetřit trochu peněz díky hrám, které si kupuju. To, že iPhone dotahuje DS je podle mě zatím zdání a utopie. iPhone je sice momentálně hit, který je na tom oproti DSku hardwarově o něco líp (prý - četl jsem to v jednom článku, iPhone samotný nevlastním), ale DSko má už teď spousty her a podporu vývojářů nejen z Nintenda. Sice se to dá dohant, ale psíš bych sázel až na další generaci her.
Hry typu Wario miluju a ta cena mi u nich nijak nevadí. Naopak bych řekl, že pro mě osobně ta hra vydrží fakt dlouho a tím pádem stojí za ty peníze. To si ale každý musí spočítat asi sám.
S těmi komunitními funkcemi je to vážně věc názoru, ale já jsem rád alespoň za jeden kus HW, který nemusím připojovat k internetu.
Koukam, ze je tedka akce v JRC a Wario stoji pod 300 Kc. Asi ho zkusim.
Okomentovat