středa 4. března 2009

Epizodické hraní, část 1/4

Epizodické vydávání již potkalo všechna starší média. Ať už máme na mysli seriály u filmů nebo pravidelné rubriky v novinách a časopisech, všechno slaví  velký úspěch, protože pro každé médium nabízí jedinečné výhody oproti klasické distribuci. V tomto seriálu rozebereme epizodické hraní a co může nabídnout hernímu průmyslu. V první části se podíváme na to, co je to epizoda a na jaké žánry jde uplatnit.

 

Co to je?

Ze začátku si v bodech ujasníme, co je charakteristické pro epizodické hraní.

  • Jedna epizoda by měla být součástí většího celku několika epizod. Tyto epizody v krajních případech nemusejí vyjít (např. při neúspěchu hry), ale měli by být plánované.
  • Oproti distribučnímu modelu datadisků, které přidávají obsah k hlavní hře, jsou si všechny epizody přibližně rovny v délce, ceně apod.
  • Jednotlivé epizody mají stejné téma, prostředí a postavy.

 

Žánry

Teoreticky jde jakýkoliv herní žánr vydávat epizodicky. Kvůli tomu, že epizoda vždy posune dopředu příběh, obsah (nové questy, lokace…) a/nebo hratelnost (nové jednotky, schopnosti), lze epizodický systém aplikovat na všechny typy her.

V praxi je to již poněkud jiné. Některé hry těží právě z toho, že před hráče staví rozlehlý herní svět. Sandbox hry jako GTA nebo Oblivion poskytují hráči obrovské množství možností. Pokud by lokace byly rozděleny do několika samostatných epizod, hráč by postrádal pocit svobody a rozhodnutí. V tu chvíli hra ztrácí to, co ji odlišuje od jiných her. Pro prostředím nelineární hry není epizodický distribuční model vhodný, protože by hra hráče neustále svazovala a omezovala jeho pohyb po virtuálním světě.

Na druhou stranu se epizody hodí k prostředím lineární hry (akční hry, adventury, většina závodních her, logické hry, hudební hry, strategie apod.), protože ty nejsou ovlivněny tímto protikladem.

 

Odkaz na druhou část

Odkaz na třetí část

Odkaz na čtvrtou část

0 komentáře:

Okomentovat